Pepu jsem potkal při tréninku na letišti nedaleko Lnář. Zrovna piloval svoje neskutečné drifty. Když potom slezl z mašiny, aby dal odpočinout tělu, neváhal se v klidu podělit o své zkušenosti s krocením litrové bestie. A tak jsem se ptal...
Jakže se má jít správně do toho náklonu? Víš co? Přijde mi, že se člověk musí pořádně uvolnit a pustit to tam za tím loktem, jakože to potáhnout za řidítko jen váhou těla. A co motor? Kolik výkonu mám mít na kole? Ne ne! Rozjeď si to na pětku, měj tam tak pět, šest tisíc otáček, aby motor dával jen tak trošku výkonu, jinak ti to rovná motorku, pak to tam pusť. Ruce na řidítkách pěvně, ale ne křečovitě a netahej za řidítka. Motorka se řídí hlavně nohama! Pořádně se zapři do stupaček a nohu musíš mít na stupačce tak akorát, pěkně v předu u špičky, aby si v nich měl cit. No a pak už jen kolínko ven... a nelekni se až se poprvé dotkneš :-)
Heleď a jak děláš ty šílený drifty? No, to jsem se učil docela dlouho. Rozjedu si to tak na 190 a skopnu to na jedničku... Cože?!? Jo, a pak dělám rukou na spojce něco podobného jak funguje antihopingová spojka, mašinu hodím do boku a zadní brzdou si řídím sklon... Teda, tak to asi s ABS zkoušet nebudu, co? Nee, to fakt nezkoušej :-)
Sršeň je prostě a jednoduše s tou svou mašinou srostlý. Taky už má lékařsky ověřitelný výskyt titanu v kostech :-)
Slovo dalo slovo a za 14 dnů se na letišti konala akce Motonebe 2009, na které Pepa vystupoval se světovou špičkou, přijel jsem tedy udělat pár fotek, nacvakat si reportáž, podívat se co všechno jsou lidé schopní udělat... Tady je galerie pro Pepu Sršně.
